Pěstování čekanky salátové stojí na třech věcech: na vhodné lehké půdě, na pozdějším výsevu (zpravidla konec května až začátek června) a na opatrném hnojení dusíkem. Cílem nejsou listy, ale kvalitní kořen, ze kterého se v zimě rychlí jemné puky. Čekanka salátová, kterou někteří zahradníci znají také pod názvem čekanka listová, vám při dodržení několika zásad zvládne přinést sklizeň i bez velké zkušenosti.
Pěstování čekanky v základních číslech
Než se pustíte do detailů, hodí se mít po ruce klíčové parametry pohromadě. Hodnoty jsou orientační a obvykle se mírně liší podle počasí a oblasti.
| Parametr | Doporučená hodnota |
|---|---|
| Vhodná nadmořská výška | do 450 m |
| Typ půdy | lehká, hlinitopísčitá, profil min. 25 až 30 cm |
| Termín výsevu | konec května až první dekáda června |
| Rozteč řádků | 30 cm |
| Vzdálenost rostlin po jednocení | 8 až 10 cm |
| Spotřeba osiva | 20 až 30 g na ar |
| Doba do sklizně | 19 až 21 týdnů, zpravidla polovina října |
| Skladování kořenů | kolem 0 °C, relativní vlhkost nad 95 % |
Kde se čekance salátové daří
Čekance salátové se nejlépe daří v teplejších nížinách a v podhůří zhruba do 450 m nad mořem. Ve vyšších polohách bývají půdy mělčí a chladnější a vegetační doba bývá kratší, takže výsledek je méně spolehlivý. Pokud bydlíte výš, vyplatí se vybrat ranější odrůdu, lehčí dobře prohřátou půdu a počítat s tím, že úspěch sklizně závisí na počasí konkrétní sezony.
Čekanka vyžaduje půdy lehké, hlinitopísčité s půdním profilem aspoň 25 až 30 cm. V těžkých půdách tvoří kořeny krátké, se silnými postranními kořeny. Ty se obtížně sklízejí, bývají při sklizni často poškozovány a pro rychlení jsou méně vhodné.
Na výživu má čekanka obdobné nároky jako mrkev. V osevním postupu se řadí zpravidla až do třetí tratě, to znamená, že se na pozemek vysévá až třetí rok po hnojení chlévským hnojem. Opatrně hnojíme dusíkem, neboť při větších dávkách vytváří čekanka mohutný chrást na úkor kořenů, kořeny se špatně skladují (hniloby) a výsledky rychlení jsou špatné.
Výsev čekanky: termín a hustota
Výsev čekanky, zejména v nížinách, je možné posunout do první dekády června. To umožní pěstiteli umístit před čekanku ještě ranou předplodinu (ředkvičku, salát nebo i rané brambory). Nejsou vhodné výsevy v první polovině května, protože dlouhá vegetace často vede k přerůstání kořenů.
Semeno čekanky vyséváme do řádků vzdálených 30 cm. Za tři až čtyři týdny po výsevu vyjednotíme rostliny na 8 až 10 cm. Za sucha občas rostliny zaléváme. Na ar potřebujeme 20 až 30 g semene.
Péče během vegetace
Chorobami ani škůdci čekanka příliš netrpí, zejména v místech, kde ji pěstujeme poprvé. Důležité je dodržet osevní postup: čekanku nevyséváme po kořenových zeleninách, protože hrozí přenos chorob a pomalejší růst kořenů.
Během léta stačí udržovat záhon bez plevele a v suchých obdobích občasná zálivka. Vyhněte se přihnojení dusíkem v druhé polovině vegetace, jinak rostlina napumpuje sílu do listů místo do kořene.
Sklizeň čekanky salátové a poznání zralého kořene
Kořeny musíme sklízet v jejich optimální zralosti. Nezralé kořeny tvoří při rychlení úzké a volné puky, přezrálé kořeny zase dávají uvolněné puky, protože uvnitř kořene už začíná vznikat květní osa, která pevné sevření puku rozbije. Sklízíme asi po 19 až 21 týdnech, čekanka totiž dozrává kolem poloviny října podle počasí.
Začínají-li listy ochabovat, sklánět se k zemi a žloutnout, začneme sklízet. Spolehlivější je ale způsob, při kterém sledujeme vývoj tvaru kořene (jeho hlavové části) a barevné změny na jeho průřezu:
- Nezralý kořen má tvar hlavy plochý, pletiva v celém objemu jsou krémově bílá.
- Zralý kořen má hlavu zakulacenou a na průřezu je patrné odlišné zabarvení pletiv okrajových a pletiv vnitřního kužele, která jsou výrazně tmavší.
- Přezrálý kořen má hlavu výrazně protaženou (tzv. kořenový krček), pletiva vnitřního kužele jsou výrazně houbovitá (řídká, rozvolněná) a v hlavové části se někdy vytváří dutina různé velikosti.
Pokud je čekanka ještě v zemi, snáší krátkodobě poklesy přízemních teplot do -10 °C. Vyryté kořeny, ponechané několik dní na záhoně kvůli lepšímu vyzrání, však mohou být poškozeny teplotou i kolem -3 °C. S tím je třeba během sklizně počítat.
Kořeny dobýváme rýčem, ručně je vyjmeme z půdy a hned je třídíme. Listy zakrátíme na 2 až 3 cm. Kvalitní kořen má být aspoň 15 cm dlouhý a jeho průměr v hlavové části se má pohybovat v rozmezí 3,5 až 5 cm.
K čemu sklizené kořeny slouží: rychlení v zimě
Veškerá práce s pěstováním čekanky salátové směřuje k jednomu cíli: získat zdravé kořeny, ze kterých se v zimě vyhánějí jemné, mírně nahořklé puky (čekankové salátky). Princip je jednoduchý. Sklizené a vychlazené kořeny se ve tmě a v teple postaví do vlhkého substrátu nebo přímo do nádoby s vodou, hlavová část kořene zůstává nad povrchem a po několika týdnech z ní vyrostou bledé sevřené puky. Konkrétní postup rychlení a jeho varianty si zaslouží samostatný popis, pro výsledek je ale klíčový právě kvalitní kořen a správné skladování.
Skladování kořenů pro rychlení
Dobré skladovací podmínky jsou nutné pro dosažení úspěchu při rychlení. Optimální jsou skladovací teploty kolem 0 °C a relativní vlhkost vzduchu přes 95 %.
Pokud nemáme vhodný prostor pro uskladnění kořenů, je možné je přechovávat v igelitovém pytli, kde se uvnitř udrží vyšší vlhkost. Pytel úplně neuzavřeme, aby byla možná aspoň částečná výměna vzduchu. Ke skladování vybíráme jen zdravé a nepoškozené kořeny, ukládáme je na chladné a stinné místo a každý týden je překontrolujeme, zda nezačínají plesnivět nebo hnít. Za příznivých podmínek (teplota blízko 0 °C, vlhkost vzduchu nad 95 %, dostatečné větrání) lze kořeny uchovat řádově 3 až 4 měsíce. Ideální skladovací podmínky bývají ve studni, kde se v prostoru nad hladinou vody drží stálá nízká teplota a vysoká relativní vlhkost vzduchu.
Časté chyby při pěstování čekanky salátové
- Předčasný výsev v první polovině května. Vegetace je pak příliš dlouhá a kořeny přerůstají.
- Příliš dusíku. Vznikne mohutný chrást, ale kořen zůstane slabý a hůře se skladuje.
- Zařazení po kořenové zelenině. Větší riziko chorob a horší růst kořenů.
- Sklizeň "podle kalendáře" bez kontroly kořene. Bezpečnější je rozříznout několik kořenů a porovnat zbarvení pletiv.
- Skladování při běžné pokojové vlhkosti. Kořeny vadnou, puky pak nebudou kvalitní.
Časté dotazy k pěstování čekanky
Kdy nejlépe vysévat čekanku salátovou?
V nížinách obvykle od konce května do první dekády června. Výsevy v první polovině května se zpravidla nedoporučují, protože vegetace je pak příliš dlouhá a kořeny přerůstají.
Jaká půda čekance vyhovuje?
Lehká, hlinitopísčitá, s půdním profilem alespoň 25 až 30 cm. V těžké půdě se kořeny větví a sklízejí se hůř.
Jak poznám, že je kořen zralý ke sklizni?
Hlava kořene je zakulacená a na příčném řezu jsou pletiva vnitřního kužele výrazně tmavší než okrajová pletiva. Listy zároveň často začínají ochabovat a žloutnout.
Jak dlouho lze kořeny skladovat?
Při teplotě kolem 0 °C a vlhkosti nad 95 % obvykle alespoň 3 až 4 měsíce. V igelitovém pytli s mírnou výměnou vzduchu se daří udržet vhodné mikroklima i v běžných podmínkách.
Trpí čekanka salátová nemocemi?
V dobrém osevním postupu zpravidla netrpí výrazně, zvlášť pokud se na pozemku pěstuje poprvé. Nevyséváme ji ale po kořenových zeleninách.
