Zahradní jezírko zkrášlí zahradu a vytvoří prostor pro lekníny, vodní rostliny i odpočinek u vody. Nejtrvanlivější jsou betonová jezírka, ale jezírko můžete udělat také z fólie PVC, PE či EPDM, z kamene zalitého betonem nebo z udusaného jílu. V tomto návodu najdete, jak udělat zahradní jezírko svépomocí, jakou zvolit hloubku, jak vyložit dno a jaké rostliny do něj vysadit. Konkrétní postup závisí na velikosti zahrady, podloží a klimatu, proto u většiny doporučení uvádíme obvyklé hodnoty pro naše podmínky.
Voda má význam užitkový i okrasný. Pěstované rostliny můžeme sebevíc hnojit a sebelépe ošetřovat, nedáme-li jim však při nedostatku srážek potřebné množství vody, trpí podvýživou. Nejlepší je voda dešťová, kterou střádáme do různých sudů, nejlépe kovových, ve kterých se dobře prohřeje. Můžeme-li ale postavit bazén, nemusíme mít obavy o dobrou úrodu zeleniny a ovoce ani o krásu květin. K zálivce se dobře hodí také voda z rybníků, potoků a řek, pokud není chemicky znečištěná. Velmi studenou vodu přímo ze studny raději nepoužíváme, zvlášť za horkých dnů; před zálivkou je vhodné ji nechat v sudu nebo nádrži ohřát na okolní teplotu.
Zahradní jezírka
Z okrasného hlediska je nejhezčím vodním prvkem v zahrádce jezírko. U skalek a květinových zídek umísťujeme jezírko k jejich úpatí. Tvar jezírka nám vyplyne z vybraného místa. Nejhezčí je ledvinkovitý, ale nevylučuje se ani oválový, kruhový nebo čtvercový. Nepravidelný je ovšem nejpřirozenější. Velikost volíme úměrně k prostoru. Velké jezírko v malé zahrádce nebo naopak malé ve velké zahradě nevypadá pěkně. Pro lekníny počítejme s hloubkou padesát až sedmdesát centimetrů. Chceme-li ušetřit na nákladech, stačí hloubka dvacet centimetrů a pro rostliny ve dně jamka čtyřicet centimetrů hluboká a šedesát centimetrů široká. Stěny mohou být kolmé, protože z těchto jezírek vypouštíme na zimu vodu.
Stavba zahradního jezírka
Ke stavbě zahradního jezírka používáme různý materiál, nejčastěji beton, zabetonované kameny, nepropustný jíl a fólie pro zahradní jezírka z PVC, PE nebo EPDM. Nejtrvanlivější jsou betonová jezírka se železobetonovou vanou. Beton mícháme v poměru jedna ku pěti a při použití armatury je nejvhodnější síla stěn dvacet centimetrů. Pokud stavíte betonové jezírko svépomocí, počítejte s tím, že betonová vana je sice pracnější než fóliová, ale vydrží podstatně déle a snese i břehové kameny položené na maltu.
Především je třeba dodržovat tyto zásady pro zahradní jezírka:
- horní okraj jezírka je nejhezčí v úrovni okolního terénu.
- betonový okraj přikryjeme deskami z přírodního kamene, které položíme na cementovou maltu.
- dno jezírka svažujeme k místu odtoku.
- většině kvetoucích vodních rostlin prospívá několik hodin slunce denně. U malého jezírka se však někdy hodí i částečné odpolední zastínění, aby se voda nepřehřívala a netvořily se řasy.
- po stavbě betonové vany jezírko důkladně propláchneme, abychom snížili uvolňování vápna z čerstvého betonu.
- vodu zpravidla nevyměňujeme celou, ale jen doplňujeme. Tolerance k tvrdší vodě se liší podle vybraných druhů rostlin.
- kde pěstujeme rostliny, nebudujeme vodotrysk.
- vodu na zimu obvykle vypouštíme do trativodu nebo do dešťové kanalizace, podle místních předpisů; svod se zpravidla řeší betonovými rourami o průměru kolem dvaceti centimetrů.
- výkop z jezírka použijeme na skalku nebo k vyrovnání terénu.
- břeh zpřístupníme položením plochých kamenů (šlapáků).
Vodní rostliny
Máme-li jezírko hotové, soustředíme se na výběr vodních, bažinných i suchomilných (na břeh) rostlin, které svým vzhledem vypadají jako bažinné nebo vodní a blízkost vody mají rády.
Na slunný a suchý břeh se hodí: zběhovec, pilát, badan, kamzičník, pryšec, tužebník, denivka, bohyška, různé druhy kosatců, tritoma, kyprej, flox.
Pro polostín a vlhčí místa: čechrava (Astilbe), blatouch, kosatec sibiřský, starček, prvosenka, pomněnka, upolín, podenka viržinská, vrbina, třapatka, astra (amellus).
Ve vodě jezírka pěstujeme především tyto druhy leknínů: Nymphaea alba, N. colossea, N. marliacea chromatella, N. marliacea carnea, N. laydekeri purpurata, N. odorata sulphurea aj. Z dalších rostlin jsou to: stulík, puškvorec, žabník (Alisma), šmel (Butomus), prustka (Hippuris), kosatec pseudacorus, kosatec Kaempferův, šípatka, orobinec aj.
Vodní rostliny sázíme do těžší, hlinité, zahradní nebo polní zeminy se starou drnovkou (krtiny z louky) a trochou písku s jílem. Organické hnojivo do substrátu pod vodou raději nepřidáváme nebo jen velmi opatrně, protože v malém jezírku by mohlo způsobit přemnožení řas. Náročnější lekníny lze podle potřeby přihnojovat speciálním pomalu uvolňujícím hnojivem pro vodní rostliny. Bahno z rybníka pro výsadbu nepoužíváme. Sázíme tak, aby jezírko nebylo přeplněno, ale aby nejméně polovina vody zůstala volná. Lekníny sázíme od konce května metr a půl od sebe. Vršek zeminy přikryjeme mechem, který přivážeme rybářským vlascem, hliníkovým drátem apod., aby mech ze zeminy neodplavával.
Kamenné jezírko a jak udělat malé jezírko
Stavíme-li kamenné jezírko, klademe kameny hustě do betonu připraveného v poměru 1 : 5 plochou stranou nahoru. Spáry dobře zalijeme řidším betonem. Volíme kámen světlé barvy, který jezírko zjasní. Někdy složení dolní vrstvy půdy dovoluje vybudovat jezírko z jílu, který udusáme do hloubky dvaceti až třiceti centimetrů. Toto řešení se hodí jen tam, kde podloží jíl skutečně drží, jinak je spolehlivější beton nebo fólie.
Jak udělat malé jezírko na zahradě
Pokud nemáte na velkou stavbu místo ani čas, stavbu zcela malého jezírka usnadní sud z tvrdého dřeva, betonová skruž nebo zapuštěná plastová nádoba. Stačí je zakopat tak, aby horní okraj lícoval s terénem, obložit okolními kameny a osadit jedním až dvěma druhy nižších vodních rostlin. I do takto malého jezírka se hodí miniaturní leknín, šmel nebo kosatec sibiřský. Vodu obvykle vyměňujeme jen v případě potřeby a v zimě nádobu vypouštíme, jinak může mráz materiál poškodit.
Rady ke stavbě bazénu na zahradě
Bazén nebo nádrž na dešťovou vodu musíme umístit na takovém místě, kde bude plně vyhovovat svému účelu. Bazén postavíme tam, kde zapadá do celkové architektonické koncepce a má dostatek slunce, nádrž na dešťovou vodu umístíme uprostřed zahrady v užitkové části, kde potřebujeme nejvíc zálivkové vody. Půdorys je nejlepší obdélníkový o vnitřním rozměru 1,5 × 2 metry nebo 2 × 2,5 metru s čistou hloubkou dva až dva a čtvrt metru, podle velikosti střechy, ze které může majitel dešťovou vodu střádat. Objem takové nádrže podle zvolených rozměrů vyjde přibližně na šest až jedenáct tisíc litrů. Tloušťka betonové stěny má být zhruba 16 až 24 cm.
Vnější rozměry bazénu nebo nádrže nejdřív vykolíkujeme a vyznačíme provázky. Snažíme se, aby stěny byly rovnoběžné s plotem, stěnou budovy apod. Budujeme je tak vysoko nad povrch půdy, aby do nádrže nestékala zkalená dešťová voda z okolí. Protože nádrž budeme vypouštět trativodem, musí dno svažovat k rohu, pod kterým vyhloubíme jamku a vyplníme ji hrubým štěrkem. Do dna v tomto místě zabetonujeme kolmo kousek dvoupalcové trubky se šroubovým uzávěrem nebo do roviny se dnem. Ve druhém případě stačí odtok utěsnit dřevěnou zátkou. Je-li nádrž ve stráni a jedna její strana je obnažena, můžeme vodu pohodlně odebírat kohoutem. Dvoupalcovou pozinkovanou trubku se závitem na jedné straně, asi osmdesát centimetrů dlouhou, zabetonujeme asi dva centimetry pod povrch dna. Konec roury necháme z bazénu vyčnívat asi dvacet centimetrů a přišroubujeme na něj kohout. Aby roura lépe držela, přivaříme k ní před zabetonováním kousky železných pásků. Konec roury, který je v bazénu, šikmo seřízneme, aby byl odtékací otvor větší.
Před betonováním bazénu nebo nádrže si připravíme dřevo na bednění a silné železné dráty na výztuž betonu (armaturu), kterou spojujeme svářením nebo silnějším drátem. Nejlépe je udělat celé bednění a výztuž a pak betonovat najednou. Mřížovou výztuž umístíme asi pět centimetrů nad vyhloubeným dnem. Dno zalijeme betonem a několik hodin počkáme, až mírně ztuhne. Potom spustíme bednění na dno, vyrovnáme je, dobudujeme vnější bednění a uděláme výztuž. Beton na dně bednění pokropíme a vybetonujeme všechny čtyři stěny najednou.
Je-li nádrž u domu, zahradního domku apod., spojíme okapovou rouru s nádrží trubkou, zapuštěnou asi dvacet centimetrů pod povrch země. Nejvhodnější jsou litinové roury o světlosti deset centimetrů. Můžeme také použít roury kameninové, pozinkované dvoupalcové trubky nebo trubky z umělé hmoty (novodur apod.).
K betonování bazénu nebo nádrže použijeme cement s pevností 350 a více, míchaný v poměru 1:4 s hrubším říčním pískem s drobnými kameny. Po mírném zaschnutí beton vyhladíme. Jemně prosátý písek smísíme s cementem v poměru 3:1 a touto maltou stěny bazénu omítneme a zahladíme. Pak si připravíme jemně prosátý písek na ručním sítku a smícháme ho s cementem v poměru 1:1. Tuto směs přiměřeně hustou nanášíme na stěny kovovým hladítkem a pečlivě ji uhladíme. Do této malty se doporučuje přidat vodní sklo.
Stejným způsobem stavíme i bazén na koupání v okrasné a odpočinkové části zahrady. Můžeme ho vylepšit obkládačkami, ale není to pravidlem, neboť tím by se nám stavba velmi prodražila. Bazén na zimu vypustíme a zaházíme listím nebo důkladně zakryjeme fošnami. U nádrže na dešťovou vodu odpojíme na zimu přítok dešťové vody.
Často kladené dotazy
Z čeho udělat zahradní jezírko?
Nejtrvanlivější jsou betonová jezírka, často se železobetonovou vanou a kamenným obkladem okraje. Levnější a rychlejší variantou je jezírková fólie z PVC, PE nebo EPDM. Kamenné jezírko se obvykle staví tak, že se kameny kladou do betonu plochou stranou nahoru a spáry se zalévají řidším betonem. Tam, kde podloží drží, lze udělat jezírko i z udusaného jílu.
Jak hluboké má být zahradní jezírko?
Pro lekníny zpravidla počítáme s hloubkou padesát až sedmdesát centimetrů. Pokud chceme ušetřit na nákladech a na zimu vodu vypouštět, stačí hloubka kolem dvaceti centimetrů a pro rostliny ve dně zapuštěná jamka asi čtyřicet centimetrů hluboká a šedesát centimetrů široká.
Jak udělat malé jezírko svépomocí?
Pro malou plochu nejjednodušší řešení nabízí betonová skruž, plastová zahradní nádoba určená pro jezírka, kameninový květináč bez odtoku nebo nenatřený dřevěný sud vyložený jezírkovou fólií. Nátěr dehtem ani jinou neznámou impregnací u sudu nepoužíváme, mohly by se uvolňovat do vody. Stačí nádobu zakopat do úrovně terénu, obložit kameny a osadit jedním až dvěma vodními druhy. I v takto malém jezírku se obvykle daří miniaturnímu leknínu, šmelu nebo kosatci sibiřskému.
Jaké rostliny vysadit do zahradního jezírka?
Do vody se hodí lekníny (Nymphaea), stulík, puškvorec, šmel, prustka, šípatka, orobinec a kosatec pseudacorus. Na slunný břeh denivky, bohyšky, kosatce, tužebník nebo kyprej. Do polostínu a vlhčích míst čechrava (Astilbe), blatouch, prvosenka, pomněnka, upolín nebo třapatka.
Co dělat se zahradním jezírkem v zimě?
Úplné vypouštění vody se týká hlavně mělkých formálních jezírek, sudů a malých nádob, kde by mráz mohl poškodit materiál. Hlubší osázená jezírka se obvykle nevypouštějí; rostliny i případné ryby tam přezimují, jen z hladiny odstraníme čerpadla, technologii a nad mělčiny lze umístit izolační kryt. Tam, kde vodu vypouštíme, řídíme se místními předpisy. U bazénu vodu zpravidla vypustíme a hladinu zakryjeme pevným krytím. U nádrže na dešťovou vodu na zimu odpojíme přítok z okapu, aby mráz nepoškodil potrubí.
